POMNÍKY A PAMĚTNÍ DESKY

Pohlednice z produkce ČSNS: Pomník Tří císařů nad Zbýšovem u Brna a členský odznak ČSNS.

Vzpomínka hraje významnou úlohu ve všech společnostech a tradice pomníku, zbudovaného na počest významné osoby nebo události, se vyvinula již v starověkém Řecku z náhrobních kamenů, na kterých byla zachycena plastická podoba zesnulého. Jedná se tedy o sochařské nebo architektonické dílo určené (a to je smysl latinské etymologie slova monumenti) k uchování památky na významnou osobnost nebo událost. Slouží k zachování kolektivní paměti, a proto bývá zhotoveno z pevného a trvanlivého materiálu a umisťováno tak, aby bylo viditelné pro všechny návštěvníky i náhodné chodce, což má vliv nejen pro jeho lokalizaci, ale i na jeho rozměry a na vše, co může ovlivnit jeho vnější vzhled. Protože je pomník speciálně věnovaný památce na nějakou osobnost nebo událost, je v úzkém vztahu s povahou toho, co má připomínat, a toho, co jej předurčilo být pamětihodným; prezentuje se způsobem odpovídajícím této oslavné funkci.

POMNÍK TŘÍ CÍSAŘŮ NAD ZBÝŠOVEM U BRNA

17. září 2005 byl na kótě 293 slavkovského bojiště nad Zbýšovem u Brna odhalen právě dokončený pomník Tří císařů, věnovaný 200. výročí bitvy. Pomník postavila Československá napoleonská společnost podle výtvarného návrhu dvou brněnských autorů, Václava Pyllmajera a Martina Hotárka. Umělecké zpracování kamene provedl Aleš Zlatohlávek z kamenického provozu ve Stěžerách u Hradce Králové.

Pomník Tří císařů nad Zbýšovem u Brna.

Podnět k výstavbě pomníku v těchto místech dal první předseda ČSNS Ing. Jan Špatný v roce 1999, nedožil se však jeho dokončení a odhalení. Idea pomníku vycházela ze skutečné, historicky ověřené události, která se váže ke kótě 283. V průběhu slavkovské bitvy zde po staré polní cestě prošli v různých hodinách panovníci tří evropských mocností, francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexander I. a rakouský císař František I. Tři sloupy proto představují tři mocnáře, na jejich vrcholu je umístěno symbolické slavkovské slunce.

Odhalení pomníku Tří císařů.

Výběr stavebního kamene nebyl náhodný. Tři sloupy představující tři mocnáře jsou z francouzské žuly, balvan s nápisovými deskami je z ruské žuly a další části pomníku jsou z německé žuly. Tím bylo dosaženo dokonalého spojení myšlenky, piety i materiálu.

Odhalení pomníku Tří císařů.

Na pomník zásadním způsobem přispěl též Jihomoravský kraj, obec Zbýšov u Brna a sponzorskou pomocí při výstavbě firma BETONMIX Brno – Bosonohy.

Odhalení pomníku Tří císařů.

POMNÍK U HOLUBIC

Pomník u Holubic.

Pomník připomínající bitvu tří císařů na slavkovském bojišti z 2. prosince 1805 u Holubic byl odhalen 24. května 2003. Na jeho vybudování a slavnostním odhalení se podílela uniformovaná jednotka Adámci z Holubic, členové ČSNS a obec Holubice.

POMNÍK NA ZNOJEMSKÉM BOJIŠTI V DOBŠICÍCH

Pomník na znojemském bojišti v Dobšicích. Vlevo pomník po odhalení v roce 2002, vpravo pomník po opravě v létě 2014.

Pomník připomínající bitvu u Znojma z 10. – 11. července 1809 v Dobšicích byl odhalen 28. září 2002. Na jeho vybudování a slavnostním odhalení se podílela obec Dobšice, Historický 10. znojemský prapor polních myslivců plukovníka Kopala a Československá napoleonská společnost. V létě 2014 byl pomník nově opraven.

POMNÍK BOJŮ ROKU 1805 NA BOJIŠTI U ŠTOKŮ NA VYSOČINĚ

Pomník na bojišti u Štoků.

Pomník věnovaný všem padlým v bojích u Štoků z 2. – 5. prosince 1805 na Vysočině byl odhalen 1. července 2000. Na jeho vybudování a slavnostním odhalení se podílela obec Štoky a Československá napoleonská společnost.

DĚLOSTŘELECKÝ POMNÍK MAJORA FRIERENBERGERA U ROUSÍNOVA

Dělostřelecký pomník majora Frierenbergera u Rousínova v roce 2008.

Pomník rakouského majora Frierenbergera připomínající bitvu z roku 1805 u olomoucké silnice před Rousínovem byl odhalen dne 2. prosince 1995. Na jeho vybudování a slavnostním odhalení se podílela Baterie Austerlitz a Československá napoleonská společnost.

Odhalení dělostřeleckého pomníku majora Frierenbergera dne 2. prosince 1995.

Po dvaceti letech boje s přírodními živly potřeboval poník opravu. Před výročím bitvy u Slavkova v roce 2015 opravil pomník vlastními silami Ing. Jiří Podolský (Stará Pošta Austerlitz). Za to mu patří velký dík.

Opravený dělostřelecký pomník majora Frierenbergera u Rousínova koncem roku 2015.

PAMĚTNÍ DESKA NA MORAVSKÉM NÁMĚSTÍ V BRNĚ

Pamětní napoleonská deska na průčelí Moravské galerie na Moravském náměstí v Brně

Pamětní deska připomínající pobyt císaře Napoleona I. v Brně a jeho ubytování v Místodržitelském paláci (dnes Moravská galerie) na Moravském náměstí č. 1 v Brně. Dílo bylo vytvořeno akademickým malířem, grafikem a medailérem Karlem Zemanem (členem ČSNS) a slavnostně odhaleno 29. listopadu 1995 Československou napoleonskou společností.

PAMĚTNÍ DESKY NA CHLUMECKÉM BOJIŠTI

Pamětní desky na bojišti u Chlumce v chlumeckém kostele a v kapli ve Strádově na paměť padlých francouzských brigádních generálů Emonda d´Esclevina a Heinricha de Reuss-Schleiz v období tažení Napoleonových vojsk do českých zemí v roce 1813. Desky byly zhotoveny a umístěny péčí Přemysla Filipa, člena ČSNS.

Pamětní deska francouzského brigádního generála Emonda d´Esclevina

Pamětní deska francouzského brigádního generála Heinricha de Reuss-Schleiz

Pamětní deska francouzského brigádního generála Heinricha de Reuss-Schleiz

PAMĚTNÍ DESKY NA PAMĚŤ PADLÝCH V ROCE 1805

Pamětní deska na paměť padlých v roce 1805 u obce Blažovice.

Pamětní deska na paměť padlých v roce 1805 na bojišti na Starých vinohradech.

Pamětní deska na paměť padlých v roce 1805 v boji o pratecké výšiny.

Pamětní deska na paměť padlých v roce 1805 na bojišti u Štoků.